FIGHT

SKWAT
SKWAT

FIGHT - Boreček 10.5.2008


Na straně jedné jedenáct fighterů včetně týmu SKWAT...na straně druhé 6mm a jim podobní, necelých dvacet...


Hned v první hře, jakmile jsme uslyšeli štěkat mecháč, šli první kule do mě...docela jsem čuměl a vůbec sem to nechápal, ale někdo musí být první, je to jen hra, tak jsem šel k autu ještě se občerstvit a dát si solo malou svačinku, abych vylepšil bitevní náladu...což se záhy ukázalo jako přínos a já věděl, že v této hře budu vyvolený, protože jsem bezezbytku osvobodil svou mysl..:-)


Lokace – hala na borečku...už jsme v lese, přibližujeme se na dohled ze čtvrté hodiny...kontakt s budovou cca sto metrů...před námi volný plac...dávám povel, aby všichni zůstali na pozicích, a v doprovodu Simira zkoumáme terén a nepřítele...volný terén má něco kolem dvaceti kroků délku, opatrně v podřepu s nastraženými smysli postupuji k prvnímu většímu trsu trávy, za který zalehám, a dávám signál ostatním k postupu...


Postupujeme ve dvou skupinách plazíce se třtinou...travní trsy brzy doplní mladý bor, který skýtá možnost luxusní kamufláže...plazím se, vyčkávám, poslouchám, plazím se dál...jsem u cíle...roh budovy je nějakých pět až osm kroků vzdálen...


Adrenalin mi začíná téct ušima a studený potůček potu míří po páteři až někam, kde jsem sešitej...správná bitevní nálada mi právě najela, tak se naposledy rozhlédnu a zaposlouchám...otočim se, abych dal znamení Simirovi a zjišťuji, že jsem sám…na další rozvahu není čas...z lehu do kleku, dva skoky za betonový panel, znova do lehu, pětkrát hluboký nádech a výdech, jsem moc, to už jsem se zvedl a stojím zády k budově u stromu, který sahá nad střechu...


Po mé pravici je chodba přes celou šířku budovy, ale není spojena s hlavní halou, zkusmo pohnu kolečkem, jestli je dotočený zásobník, nahlédnu do chodby...deset kroků CÍL...dávka na nohy...MÁM...než se zasažený vzpamatoval a vyšel ven, což bylo tak do deseti vteřin, hodil sem ŠTĚKÁTKO (mp5k) na záda a několika opičími hmaty a skoky jsem se dostal na střechu, kde jsem hned zalehl...


Bylo po jedenácté a asfaltová černá krytina nebyla to nejlepší, co jsem ten den zažil...přesun ke zdi a za roh, kde jsou průzory do haly...CÍL...Gorby tam těžce neohroženě držel pozici, přepínač do polohy semi a tady máš, je fakt něco jak to střílí i jednotlivě:-), jenže Gorby se jen ohlédl a dál těžce neohroženě držel pozici, tak přepínač do polohy auto a tady máš šest do těla...nechápal, pak z něho vypadlo nechápavé MÁM a pak řada nadávek na své kumpány, protože nechtěl uvěřit tomu, že by ho pořešil nějaký SKWAŤÁK..:-)


To vylákalo z úkrytů další, kteří se chtěli se zájmem podívat a zapojit do debaty, o to vyděšeněji vypadli, když se stali zájmem mého kvéru…dvě přesné krátké dávky a zdvojené MÁM mi opět vylepšilo náladu...bitevní..:-)


Plížením po horké střeše plné střepů na vzdálenější stranu oken...uvnitř zatím klid, tak jsem se pomalu postavil a zkontroloval les...CÍLE...tři...zahájil jsem palbu, ale jeden unikl, což bylo horší, tak jsem pouštěl dlouhé dávky, abych ho aspoň přiměl se schovat, pak jsem zalehl zpět k oknům do haly...


Pohyb vlevo a zvuk kroků vpravo...čekal jsem, ti dva dole se viděli a přestali být ostražití, v tu chvilku koupil týpek vlevo a kroky se zhmotnily přímo pode mnou a sice se slečna otočila po směru hluku, ale to už k ní letěly kule, které ji tak vyděsily, že jí málem vypadl kalach z rukou...další zdvojené MÁM...


Výheň, již jsem prožíval na střeše už mě těžce unavovala, a proto jsem doplnil zásobník a přeběhl po střeše za roh, kde jsem se trochu vydýchal...u této siestičky jsem zahlédl v lese další žlutou pásku a jednou střelou do hlavy jsem ji sprovodil z herního světa...zády opřený o zeď, zbraň připravenou ke střelbě, jsem jen za pomoci nohou slezl mezi stromem a zdí (jako santa komínem..:-) znova kontrola chodby po pravici, znova CÍL v dohledu, znova krátká dávka do nohou a znova MÁM...


Přesun na pilíř v čele haly...uvnitř jeden náš, dávám mu znamení...cover fire...přeběh s prstem na spoušti...kule hvízdaly blízko, ale ne dost blízko...vyčistil s mojí podporou místnost a já se zapikal v další, která byla dost tmavá akorát na zemi byla sluneční výseč okna...stál jsem ve stínu a hned vyřešil dva venku, ale žádné MÁM a navíc jsem měl pocit, že jsem je pak viděl hned v hale...no nic...


Střídavě jsem kontroloval z různých pozic kryt stínem venek a halu...tam jsem během minuty dostal dva nebo tři...znova k oknu nepřítel vlevo cca patnáct dvacet kroků...dávka...MÁM...ale pak mám prázdno...snad to nepostřehli...horečně lovím v taktice a dosypávám zásobník...kontrola venku i haly...hala ok, ale venku se přemisťují z každé strany k oknu...


Taky měním pozici sedám si do rohu hned pod okno, roh mám nad levým ramenem...sleduji sluneční výseč na zemi a stále dosypávám...stín, ale jen rychlý pohyb tam a zpět...pytel do vesty, zásobník do zbraně a rychle natočit aspoň nějaké projektily...znovu stín, to už mám zbraň v pohotovosti a střílím podle odhadu...řev...a MÁM...


Druhý se mi ukázal vzápětí v levém rohu okna a přiznejme si, ono se ze světla do tmy nekouká moc dobře, takže dávka z bezprostřední blízkosti ho musela dost vyděsit (ucítil jsem pronikavý pach moči, no snad nepustil všechno a všemi otvory..:-) MÁM...znovu jsem pobíhal mezi oknem a dveřmi do haly, kde jsem jen strašil dávkami do míst, kde se občas objevil nějaký obličej...zrovna jsem sypal skoro celý zásobník do nesmrtelného hardcore drsného snipera v lese, když kus od dveří do haly bouchl granát a začaly dovnitř pršet kule...šly sice do zdi a teprve potom do mě, ale cítil jsem je, a tak jsem jen křikl MÁM...STEJNĚ JSEM UŽ BYL CELEJ ZNAVENEJ..:-)


Skwater SkoM