Fight meeting

SKWAT
SKWAT

26. 9. 2009 - FIGHT MEETING


AS LOKALITA (Nový Dvůr)


Čtvrtek i pátek byly velmi náročné dny, tedy náročné byly hlavně večery noci a rána, tudíž i ráno sobotní bylo přemrštěně náročné:) Vše změnil příjezd na LOKALITU, kde náš čekal téměř letní den. Záměrně píši téměř, protože listí už chytá jesenní barvy, vzduch leč teplý občas zavoní tak známou nasládlou vůní tlejícího opadu ze stromů, ptáci cvrlikají jako při příchodu jara, ale to je již jen takové mámení přírody. V noci již máme teploty jen několik stupňů nad nulou.


Dopoledne jsme si ukrátili dvěma hodinkami brigádničení, následoval obídek dle vlastního výběru, RDK byl mimo, takže bez baget... Chuck Steysky Norris měl pravdu, chyběli nám:) Po druhé hodině se začali sjíždět týmy, to už SKWATRS pěkně občansky válčili mezi sebou. Kluci a holky z Brenná Force si nejprve celou LOKALITU prošli, aby věděli, kde se bude konat VÁLKA GANGŮ III (coming soon)


Postřeh z občanského konfliktu, každému jsem řekl Rolex replique: „Je tu můj kamarád, JuiceMan84 a bude nás fotit, má reflexku, tak do něho prosím nestřílejte!!!“ Část obsadila kotelnu a část je měla eliminovat. Já se přidal asi po deseti minutách, běžel jsem až na vizuální kontakt s budovou, pak nějakých třicet metrů po břiše k severní straně, „v proláklině u dvou drnů“ jsem se uvelebil, hledáčkem pušky začal skenovat okna, pohyb, dávka, řev a sakra, zabil jsem zpravodaje a fotoreportéra v jedné osobě:) Tak mě to pobavilo, že jsem se asi přestal pořádně maskovat a dostal jsem. Šel jsem zpět k pergole a najednou koukám, že ti, kteří měli útočit a začali o deset minut dřív jsou ještě padesát metrů za mnou v lese...asi tam chytali bronz nebo co, ale pak zaveleli „TEĎ“ a všichni se stáhli ještě kus do lesa, musel jsem jim poslat dávku za dezerci:) (Punky, asi se vrátíš k natahovačce:))


Přijel tým z Krásné Lípy, s nímž jsme Rolex Day Date réplique se dosud neznali – Wolf Comando a přidali se k našemu fightu na straně Brenná Force proti SKWATERŮM. Protože v té době už přijížděli i lidi na mimosoftovou akci, hráli jsme v západní částí území klasickou hru na vlajky, re-fresh v celou, čtvrt, půl a tři čtvrtě, defenzíva, ofenzíva.


Ihned po začátku jsem část kluků poslal levou stranou, část pravou a já se v doprovodu Mr. Sitra vydal středem na steč. Drželi jsme tempo, prodírali se borovým porostem a najednou přišli do zad „bývalému“ pravému křídlu. Punky, budeme tě muset ODPUNKOVAT (něco jako odblešit:)). No nic řekl jsem si, když už je tu tolik lidí, půjdu první, abychom odkryli jejich pozice, tak jsem dostal asi z pěti míst a s podporou za mými zády to ani nehlo. Padl jsem za vlast, ale zbytečně. Sprint na mrtvoliště a zase do boje, tentokrát jsem šel dělat pravé křídlo. Probíhám rozvalinami, přeskakuji bloky cihel, klopýtám, ale makám dál, abych byl u „ZDÍ“ dříve než nepřítel. Jo, stihl jsem to, hned jsem spasil dva naše, když jsem dvěma krátkými dávkami pořešil ty, co jim chtěli vpadnout do boku, tak do boku jim vpadly moje kule:)


V dálce byl ještě jeden možný cíl, ale to by bylo plýtvání, lepší hrát na jistotu max dvacet kroků:) Postupoval jsem podél zdi doprava, vždy s pevnou muškou vykouk nad zeď, několik kroků a znova, kontakt, frrrrrrrrrrr, cink-cink, haed-hitpoint do optiky, což se mi během další minuty povedlo dvakrát, a pak se mi povedlo vyfasovat hit těsně nad optiku do čela..ajajaj krev na hřišti:) Bolest očišťuje! Sprint směr mrtvoliště.


Tentokrát jsem nešel sám, ale s Kráťou, Punkym a Mr. Sitrem, znova pravé křídlo, hned kontakt. Zmizel v křoví, sprint na lepší pozici, objevil se, ale to už ho objevily i moje kule:) Kráťa dostal hned jeho kolegu, vyrazili jsme kupředu, ale museli jsme zbaběle skočit do krytu, páč nás začal někdo ostřelovat z nějakého kulometu nebo co, pokusili jsme se ho dostat a možná se to i povedlo, ale je to jen soft, takže nezahlásil nic, jen sypal a sypal, až mě dostal...už mě to běhání na mrtvoliště trochu zmáhalo, ale znova jsem to dal v tempu.


Dobře, řekl jsem si, zkusím to ještě replique montre po levém křídle. Podél hranice herního území jsme prošel neslyšně a nepozorovaně nejen kolem cca deseti nepřátel, ale také jsem minul několik spřátelených plantážníků, též bez mého objevení...baví mě být ÍDIÁN (speciální druh dakotského indiána)! Celý severní val byl v držení, takticky rozmístěních a skrytých Foxových BABYKILLERS. Plížil jsem se asi sto metrů nepřejícími keři, ale prodral jsem se až pod val na jeho boční severní straně, postupoval jsem kupředu k jihu na val. Vždy metr kupředu, vteřinu bez dechu, jen kontrola sluchem a dál, pak slyším mecháč a poblíž připršelo několik kulí, uff žádná do mě:) Byl to vlastní, ach jo:) To mě trochu prozradilo a z lesa po mé pravici začaly pršet kule, ty už byly v odstřelové vzdálenosti, bezhlavým skokem jsem se přenesl do další díry, kde jsme však padl do ostružinové léčky. Než jsem se z toho vymotal a vytahal trny odevšad chvíli to trvalo a střelec ztratil ostražitost, když jsem trsem travin prostrčil hlaveň a zacílil, mířil někam úplně mimo mě, tak jsem ho dvěma ultra hity eliminoval. Už jsem chtěl pokračovat, když mé smysli zachytili pohyb v trávě pod valem nějakých dvacet kroků ode mě vpravo vpředu, neviděl jsem cíl, ale osmadvacítky si ho našli:) Šramot nalevo bez míření dávka, „mám“, zaševelil hlas mladé dívky, snad nekoupila příliš bolestivě, přeci jen to bylo docela na kontakt:) Postupuji dál na val, pohyb vlevo, chtějí mě obejít, jednoho jsem dostal na ukrutnou dálku, druhého taky, ale on nic, tak znova do něj a musel jsem ho pohlásit, že je to už druhý naprosto jasný zásah, aniž by musel znát moji pozici, čímž jsem ji odhalil třetímu a hloupě do boty koupil, jinak jsem byl zcela kryt kmenem, jen ta botka koukala a stačilo to. Ve válce bych to asi přežil. Pravděpodobně bych upadl do bitevního šoku a v módu berserkr bych je doběhl a dobil pažbou, jak říká náš ultimate killer ACME, který dnes bohužel neválčil, jeho chyba, stálo to za to.


Naši nakonec v posledních minutách vlajku ukořistili. Byla to tuhá a vyrovnaná hra a celkem i ok, co se týká přiznávání hitů.


Po hře se znova v menším počtu válčilo o kotelnu, kde jsem si dal jednu jízdu na střeše. Dolů jsem hlásil pozice nepřítele a taky je statečně vybíjel. Nejprve Punky, ale dostal v běhu na megadálku, takže asi necítil a nepřiznal. Pak někdo a Kráťa, kteří byli na hranici dostřelu na střechu, já mířil dolů, což byla nesporná výhoda a ty kule 0,28g celkem bez rozptylu:) Přešel jsem na západní kraj střechy, propátrávám porost a najednou se mi zdá, že vidím nějakou kapsičku nebo čutoru, tak tam zkusmo pošlu pět – šest a Ballrok se zvedá. Do chudáka Toma Ballroka poté obránci kotelny nasypali tak padesát kulí, no ono je normální, že někdo útočí a jde si jak na procházku s gunem na rameni, ach jo:) Nebyl čas na úvahy slyším šustění trávy a větví, rychlí přesun a StrejdaGejza a Mr. Sitr mimo hru. Znova přesun a kontrola východní strany. Nic bych neviděl, kdyby dotyčný nezačal střílet, dávce jsem se vyhnul a precizně ji vrátil do nepřítele. Beny byl poslední, koho jsem ten den vysypal, protože umřela baterka. Teď už nás čekalo jen grilování, buřtování, tančení a komunikování na after party, kam nás Wenóš pozval, ještě jednou díky, těším se na repete, samozřejmě po určitém tuningu:)


...díky bratři ve zbroji, čest a síla s vámi!!
...mír všem a softu zdar!!


sepsal ota (sKom)

powered by skwat.cz